Exkluzivně: Evanescence v Berlíně... a já

Nemohla jsem dospat. Nemohla jsem vydržet. Bolely mě nožičky, ručičky, záda i očička. Ale vyšlo to. Stála jsem uprostřed třetí řady v kotli plném polských gotických fanynek a měla dojem, že do mě udeřil blesk. Ani ne pět metrů přede mnou stála živá, krásná Amy Lee a hrdě si prohlížela pětitisícový dav v berlínské Columbiahalle. "Milujeme tě, Amy," ozvalo se z davu. Usmála se a odpověděla: "Já vás taky."

Ten nápad byl šílený už od samého začátku. Vidět Evanescence naživo jsem si ale přála už od chvíle, co jsem slyšela jejich úplně první singl Bring Me To Life v dubnu 2003. Osm let, během nichž se zaujatost černovlasou zpěvačkou proměnila v rozsáhlý webový projekt. Otázka, zda tam opravdu musím jet, byla předem zodpovězena. V neděli 20. listopadu vstávám v šest ráno, abych na sebe navlékla dostatek chlupatých ponožek. V tašce mám vstupenky, dvě tlusté fixy a booklet od Evanescence Deluxe. Co kdybych někde potkala někoho, kdo by mi ho chtěl, ehm, podepsat, že?

Je 6:34, oblékám si pruhované fusekle a vyrážíme

Spolu s přítelem jsme se vydali na ranní vlak, předtím jsem ale ještě musela vyzvednout lístky od Kuby (který spolu s Mishou nakonec nemohl odjet) a vzít je s sebou slečně Daffodil. Odjet v 7:35 znamená dostat se do Berlína po patnácté hodině. Nakoupili jsme si tedy hromadu jídla (jídelní vůz měl "v nabídce pestrou nabídku jídel"), usadili jsme se v kupé a sledovali, jak se naše země koupe v ranním oparu. U Kralup jsem se zamilovala do rozbořeného strašidelného domu. Následovala dlouhá cesta podél Vltavy, po jejíž hladině se válely chuchvalce mlhy. A pak konečně Německo.

Zabalená do české vlajky předávám vstupenky Daffodil, která se ještě před akcí chce stavit domů. Já vykazuji všechny znaky hysterického fanouška a chci jít ke koncertní hale co nejdřív, vždyť přece musím být vepředu, chápete, musím. Ozbrojím se půllitrovým Spritem a vrháme se do útrob metra. Cesta trvá asi 17 minut, vystupujeme na Platz der Luftbrücke a divíme se, že tu nejsou žádní lidé, ovšem po výstupu nad zem je nám jasné, že první jsme rozhodně nepřišli.

Skupina fanoušků čeká u vchodu do Columbiahalle, další se černá u brány do dvora, kde se leskne zaparkovaný černý autobus. Lidé tu zřejmě doufají, že někdo z kapely náhodou vystrčí nos. Vmísíme se do davu a hledáme nějaké české fanoušky, ale nejspíš je ještě příliš brzo. Na tabuli nad vchodem září nápis EVANESCENCE, 20:00. Původně měli začít v sedm - a do sálu pouštět od šesti... Znamená to, že tady budeme stát o hodinu déle? Nevadí. Naučila jsem se novou německou frázi: "Das ist scheiss egal!" Je to kurva jedno.

Je něco po páté a my se fotíme před Columbiahalle

"Hlídej, já se jdu ještě podívat na ten jejich autobus," sdělím muži a vydám se k bráně do dvora. Na bráně visí hrozen černě oblečených fanoušků. Najednou se ale vrata otevřou a ven se vyrojí deset lidí, každý má cosi v ruce - fotku, plakát, jeden i akustickou kytaru. Některým se ven nechce, s odchodem otálejí. Slečna v červené sukni se pokusí skrz odcházející lidi vecpat do dvora, ale dva pánové od bezpečnosti jí trpělivě vysvětlují, že tudy nikam nepůjde a bránu opět zavřou. Následuji lidi, kteří prostor právě opustili a je mi jasné, že zřejmě právě odcházejí z něčeho, co by mohlo být setkáním s kapelou. Je jich jen pár a nenápadně se míchají do davu. Vlastník bílé kytary na ní má téměř určitě podpis Amy Lee. Vzápětí se mi ale ztratí z očí.

Vracím se zpět do chumelu před branou, už značně narostl, naštěstí v něm ale mám svého oranžového muže. Kousek ode mě stojí vousatý kluk a světlovlasá slečna, oba drží srolované plakáty. Čas oprášit angličtinu. "Můžu mít dotaz?" vnucuji se akčně. "Vy jste právě teď vyšli z tamtoho dvora, že? Byla tam nějaká akce, něco jako Meet & Greet?" Přikyvují. Členové EvClub vyhráli možnost setkat se s kapelou, jeden z nich má v ruce fotku s podpisy všech členů včetně Amy. Srolovaný plakát je upoutávkou na dnešní koncert.

Snažím se zjistit nějaké detaily, ale moc mi povědět nechtějí. Zato vzbudím pozornost japonské slečny s foťákem, stojící hned vedle. "Počkej, cože, tady je Meet & Greet?" obrací se na mě. "Vy jste byli vedle na nějaké autogramiádě? Je tam ještě někdo?" Snažím se ji uklidnit s tím, že už to skončilo a všichni pozvaní už vyšli ven z areálu. "Kolik tam bylo lidí?" ptám se, a dozvídám se, že asi deset, což odpovídá mému pozorování u brány. Slečna s foťákem se jmenuje Runjie Xia a sděluje mi, že stejně jako já, i ona dnes uvidí Evanescence úplně poprvé a prý je z toho úplně šílená. Vyfotí nás před halou, takže máme i důkaz. Hned jí cpu svůj mail.

Dáváme se do řeči ještě s chlapcem vedle, pak i s dalšími lidmi okolo, někdo nám nabídne bonbónky, někdo další začne zpívat "Bring Me To Life"... Původní myšlenku, koupit nějakého hezkého plyšáka a hodit ho na pódium se vzkazem "Chceme vás v Praze!" jsem zamítla zejména pro nedostatek pěkných plyšáků. Na poslední chvíli tedy čmárám na naši českou vlajku křivými písmeny WE WANT YOU IN PRAGUE, celou levou dlaň mám černou, ale to je jedno, stejně jsem si chtěla na ruku načmárat setlist, jak půjdou skladby po sobě... V rohu vznikla nedopatřením černá tečka, tak tam uděláme očičkaté srdíčko, třeba se mi podaří procpat se dopředu a pověsit vlajku na zábradlí, aby si někdo konečně všiml, že naše země také existuje a stojí o jejich show - ale moment, najednou je šest hodin a ta hlavní brána se pohnula!

Popsala jsem českou vlajku. Zajímá vás, kam dopadla?

Dochází k obrovské tlačenici. Všichni se strašně snaží být uvnitř první. Takové davové šílenství jsem ještě nezažila. "Mám úplně zmáčknutá prsa", informuje mě slečna po levici a směje se. Prázdnou láhev od pití pouštím k zemi a snažím se neztratit lístek ani muže, vlajku jsem si radši přivázala na uzel. Prorveme se dovnitř, mou malou kabelčičku nikdo neprohledává. Sál je zalitý fialkovým světlem. Před pódiem stojí dvě řady fanousků, nacpeme se doprostřed a za nás se nalije celý ten zbytek asi pěti tisíc lidí. Slyším kolem sebe polštinu, němčinu i angličtinu. A hlavně, pódium je "velké" skoro jako to v brněnském Semilassu a mikrofony jsou sotva pět metrů ode mě...

První předkapelou v sedm hodin nakonec nebyli ani Fair to Midland, ani The ME Band, ale velmi zajímaví dánští Kellermensch, kteří kromě melancholických rockových poloh a řevu zpěváků nabídli i pěknou show. Člověk, který nosí kytaru na prsou, jiný člověk, který se válí po zemi a mlátí nástroji o zem... Na poslech mi připomínali Soundgarden, ale jako své vlivy uvádějí třeba i Einstürzende Neubauten, Paradise Lost a Neurosis. Značně zajímavá předkapela, zvláště chlapci v publiku jimi byli zaujati (gotické slečny ale bohužel trošku nechápaly).

Následovala o trochu delší show newyorských The Pretty Reckless s blonďatou Taylor v hlavní roli. Ve svých typických provokativních punčoškách, obojku a kratičkých šatech působila na některé nepatřičně, na jiné eroticky. Při jedné skladbě se samozřejmě musela ovinout kolem mikrofonu jako okolo tyče, ale to prostě nejspíš patří k její image. Krásně ovšem roztleskala celý sál a povedlo se jí ho připravit na hlavního interpreta večera.

Evanescence nakonec nevystoupili v osm, ale krátce po deváté. Bedňáci přitáhli doprostřed pódia nástroje, naladili je, otestovaly se světla... a pak se nesmírně dlouho nedělo NIC! Dav šuměl a po chvíli řval, stále víc a víc. Doprava se rozběhli zdravotníci, prý tam někdo omdlel. O chvíli později zkolabovala další slečna před námi. A pak všechno zhaslo. Aplaus zalil celý sál a postupně nabíral na intenzitě, zatímco na pódiu se sešla kapela, Will začal bubnovat, ano, je to What You Want... a právě zezadu přibíhá Amy s rukou nad hlavou, celá se třpytí a zpívá: "Do what you what you want, if you have a dream for better..."

Tento kostým měla Amy na sobě. Galerie zde

Po prvním singlu přichází Going Under, rána jako kladivem do hlavy, Amy tancuje po pódiu a nastavuje mikrofon do davu, všichni řveme GOOOOING UNDER!, každý chce být nejvíc slyšet. První dvě písničky lapám po dechu, úplně doopravdy brečím a u toho se chechtám, protože je to tak neuvěřitelné. Teprve při klidnější The Other Side se pořádně nadechnu a zvládnu si na ruku fixou načmárat zkratky prvních songů. Amy se směje a mlátí vlasy do kláves.

Dav zná i refrény písní z nového alba, ale Evanescence nám nedají vydechnout, Amy se odskočí napít a v moři modrého světla pokračuje s Weight of the World z pět let staré desky The Open Door. Po jejím vysokánském operním výkřiku v závěru skladby se ozve nadšený aplaus, a to i přesto, že jí to na konci maličko ujelo.

The Change začíná melodickou basovou linkou a už od začátku se mi líbila. Amy ji zpívá velmi procítěně, "Say you love me but it's not enough!" a i po této písni následuje bouřlivý aplaus, stejně jako po všech předchozích. Moje oblíbená Made of Stone začíná Terryho řezavou kytarou a doprovodem varhan. Při "I can see your lips moving" mám pocit, že se Amy dívá přímo na mě. Nad obočím se jí táhne řada blýskavých kamínků.

Je ale poznat, že není zcela ve své kůži, má občas trochu problémy ve vyšších polohách (jak později přiznala, trápil ji kašel) a při vysokém "to tear out my heart" nespokojeně zvedá oči v sloup, ale dav zpívá celou dobu s ní, zatímco se točí se na pódiu dokola ve třpytivé černé sukni, blýskavé jak tekutá noc. "Miluju vás, je úžasné být zase zpátky!"

Setlist se údajně během celého německého turné nezměnil, ale já jsem ho dopředu nestudovala. Stejně bych ale neměla šanci se připravit na takovou emocionální nálož, jakou předvedla Amy v dalším momentě za klavírem. Lost in Paradise je ohromná, celý sál ztichne a nedýchá. Je tu jen Amy a moře modrého světla. Usmívá se, zatímco ji lidé začínají nesměle doprovázet zpěvem. A pak do toho vpadne kapela. Je nutné poznamenat, že Troy je vynikající doprovodný kytarista, Tim je skvělý hráč na basu, Terry vyluzuje skvělé zvuky ze své kytary a Will bubnuje jako úžasný blázen. Ale všechny oči v sále jsou upřeny na Amy, každý její pohyb sledují tisíce dychtivých lidí. A uvědomuji si to i já sama, zatímco si otírám mokré oči svýma počmáranýma rukama a natahuju se ze třetí řady, aby mi ani jediný její pohyb neuniknul, aby to neskončilo...

My Heart is Broken se zničehonic stala mojí nejoblíbenější skladbou na novém albu. Je to i textem, protože "chained to this fear that I will never find a way to heal my soul". A živé představení ten dojem jen prohloubilo i přes drobné nedokonalosti ve zpěvu Amy (zvláště v závěru). Až zde se objevuje skutečná akční světelná show, z níž mi blikaly oči ještě tři dny. To víte, na věci, které máte rádi, zíráte rozšířenými zornicemi a pak to máte!

Lithium byla jednou z těch skladeb, které lidé už od začátku zpívali sborem a Sick hned po ní prokázala, že refrén "Sick of it all, sick of it all!" se řve skutečně skvěle. Za kapelou se rozsvěcuje a zhasíná nápis EVANESCENCE. Album s tímto názvem je venku teprve pár týdnů, ale fanoušci nové skladby dobře znají. Jen mně se klepou nohy jako rosol a když si čmárám na ruku, neudržím v ní ani vršek od fixy. Dochází mi, jak to strašlivě rychle utíká. Vždyť za chvíli bude konec.

Moje krásné tričko. Můj krásný setlist!

Oceans začala táhlým zvukem odněkud z mořské hlubiny. Po chvíli zjišťuju, že je to Terryho kytara. Amy se třpytí a mává vlasy, chválí publikum a chce, aby zařvalo víc. Áááách! Ještě víc! Tim přerve strunu, Amy ukazuje, jak s ním soucítí. Vrací se ke klávesám a plynule přechází do singlové Call Me When You're Sober, opět se sborovým doprovodem fanoušků. Tuhle jsem vlastně i očekávala, ale následující Imaginary mě naprosto zaskočila (a nadchla). Bohužel se zdá, že nikde není na videu...

Bring Me To Life začíná jemnou vyhrávkou na klávesy, lidé ji poznávají už podle prvních tónů. Skladba je v posledních letech prezentována bez mužského vokálu, ale fanoušci stále křičí "Wake me up, i can't wake up, save me!" Po jejím skončení Amy zamává a zmizí, nikdo tomu ale nechce uvěřit. Show je dokonale vykonstruovaná, několik minut se neděje naprosto nic. A lidi šílí. "We want more, we want more," skanduje dav. "Amy, Amy, Amy, Amy!"

Po srdceryvné pauze se kapela vrací s přídavkem, první je rychlá Never Go Back, Amy je přivítána ohromným potleskem. Ještě nás ovšem čeká závěrečné rozloučení s klavírem a mně dochází, že bych opravdu měla hodit vlajku na pódium, dokud mám důvod. To by v tom byl čert, abych se netrefila! Zmuchlám ji a odhodlaně mrštím daleko před sebe, doletí až dozadu k Willovým bubnům. Amy je ovšem ten typ člověka, co zvedá věci ze země. Stála hned vedle Willa, takže se sehne, roztáhne vlajku před sebou a čte. WE WANT YOU IN PRAGUE! Je neuvěřitelné, že zrovna Never Go Back a ty věci po ní nikdo nenahrál ani nedal na internet, protože chci strašně vědět, co Amy přesně řekla, když stála vzadu za tím klavírem a koukala na moji českou vlajku. Ale věřím v to, že to bylo něco jako "Do you? Wow, really?" Spíše překvapeně, jakoby něco takového vlastně ani nečekala. Zařvala jsem, jakože ANO! Lidé kolem se chytili a začali řvát se mnou a Amy se pomalu vrátila ke klavíru. "Thank you," poděkovala, "I love you too, ich liebe dich," odpověděla vzápětí komusi vlevo na jeho vyznání lásky a já jsem v té chvíli byla ráda, že stojím uprostřed tak hustého davu, protože mě odmítaly nést nožičky. OK. Teď už stoprocentně ví, že jsou tu nějací lidé, kteří by rádi viděli Evanescence naživo. Mise byla úspěšná... Snad.

Předposlední skladbou byla úžasná Your Star, koupající se v moři bílých světýlek, "the mechanical lights of Berlin", jak Amy správně uvedla a byla za to odměněna dalším bouřlivým potleskem. Večer se neodvratně chýlil ke konci, všichni věděli, že to skončí dokonalou My Immortal. "Máme tady pro vás ještě jednu písničku, lidi," uvedla ji Amy. "Schválně, jestli ji poznáte." Zpíval ji snad celý sál.

Chlapci rozházeli do davu trsátka (to bylo moc vpravo, Troyi!), Will hodil lidem své paličky, jedna proletěla těsně kolem nás. Amy někdo z publika hodil veliký srolovaný papír, snad nějakou kresbu. Zasmála se a zvedla ho, zamávala a zmizela. Pak už se nevrátili. A fialové pódium bylo rozebráno. Musela jsem si jít koupit tričko, abych si měla do čeho utřít oči. "Sakra dobrá show, že?" oslovil mě u baru česky člověk. Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Václav, přijel se dcerou Šárkou, ví, kdo jsem a domnívá se, že celé vystoupení bylo úžasné. "Zvukař se jmenuje Eddie a pochází z New Orleans," sdělil. "Já jsem dělal zvukaře třicet let, ale něco takového jsem už dlouho neviděl."

A pak už jen vyklopýtat ze sálu kolem fanoušků navěšených na zábradlí. A dlouhá cesta nočním autobusem domů a pak na spoustu hodin tiše umřít. Ještě pořád jsem počmáraná. Ještě pořád mi zní v uších ozvěna. Ještě pořád nemůžu uvěřit, že Amy z toho pódia prostě jen tak odešla. Byla strašně hezká. Ale už to není nesmělá holčička, naopak, teď sebevědomě řídí celou show a všechny reflektory míří na ni. Byla ohromná, nadšené davy ji nenechaly ani domluvit. Co když ji české publikum zklame? Těžko nad tím přemýšlet, dokud vám blikají reflektory před očima. Jen stále myslíte na to, kde asi skončila ta vaše česká vlajka...

--
Setlist:

What You Want
Going Under
The Other Side
Weight of the World
The Change
Made of Stone
Lost in Paradise
My Heart is Broken
Lithium
Sick
Oceans
Call Me When You're Sober
Imaginary
Bring Me To Life

--
Never Go Back
Your Star
My Immortal

*-*

--
TEXT: Rionka pro http://evanescence.cz
Vydáno: 23.11.2011
Pokud se rozhodnete tento text převzít, uveďte prosím jeho zdroj.

Komentáře

Obrázek uživatele rionka

Chtěla jsem jen zkontrolovat,

Chtěla jsem jen zkontrolovat, jestli se dobře natáhly fotky při kopírování ze starého serveru... a teď si to čtu celé znova a ta vaše zpětná vazba mě strašně těší, DĚKUJU!

Obrázek uživatele Patrisha Wolgerdbert

Fňuk...

Mankote, já vám to tak závidím...normálně.. hej ten kdo tam byl nebo mohl být...no jako tak třeba na jejich koncert se asi nikdy nedostanu, ale jako špatné, a to dost...fakt co bych za to dala ... jít na jejich koncert, jako fakticky, taky brečím ,jo... lidi máte se no, ale já prostě nemám štěstí, no.
Tak jenom doufám...

Patrisha Wolgerdbert ...

Obrázek uživatele rionka

Patrisha: proč si myslíš, že

Patrisha: proč si myslíš, že se na jejich koncert nikdy nedostaneš? "Nikdy" je dost silné slovo...

Obrázek uživatele Misha

aaach :)

Rionko, já brečím jak želva... Mohla jsem tam být,achjo :( Je to skvělé, všechno si popsala tak krásně. Vážně mi tečou slzy po tváři :)

Obrázek uživatele rionka

Misha: Já vím, mrzí mě, že

Misha: Já vím, mrzí mě, že vám to nevyšlo... Proč tě vlastně vaši nepustili, jestli se můžu zeptat?

Obrázek uživatele Misha

No... Ono to je všechno

No... Ono to je všechno mnohem složitější, ale když už jsem tam nejela, alespoň nastal zvrat v naší domácnosti, když jsem es pořádně vyvztekala :) Někdo prostě nechápe a nehodlá akceptovat něčí přání a to co řekne... Je to těžké no. A proto si tenhle článek budu číst pořád dokola! :D

Obrázek uživatele rionka

Misha: tak jo! :)

Misha: tak jo! :)

Obrázek uživatele Saarouss

No tak je těžký říct něco

No tak je těžký říct něco jinýho, když lidi předemnou řekli snad všechno... :)

Moc jsem Ti to přála a doufejme, že já taky budu mít tu možnost vidět někdy Evanescence naživo. Tenhle ten článek si určitě přečtu ještě víckrát, protože je to tak neuvěřitelně napsané, že můžu mít alespoň na chvilku pocit, že na tom koncertě skutečně jsem a Amy vidím.
Děkuji Ti.

Obrázek uživatele rionka

I já tobě... jsem moc ráda,

I já tobě... jsem moc ráda, že se mi povedlo se vyjádřit tak, aby to něco dalo i vám ostatním :)

Obrázek uživatele Liz

Rionko, už to tu bylo řečeno

Rionko, už to tu bylo řečeno tolikrát, že je mi to až trapné znova to psát, ale jsi boží :-) je skvělé, že si Amy přečetla tvoji zprávu. Řekla jsi to za nás všechny. Myslím, že jsme ti všichni moc vděční. Moc dík :-)

Obrázek uživatele rionka

Děkuju! Není to trapné - je to krásné

Děkuju! Není to trapné - je to krásné, číst tyhle vaše komentáře a vědět, že aspoň část toho, co dělám, má určitý smysl. Smysl je nedostatkové zboží a jeho absence je strašné zlo. Tohle mě hrozně moc těší a každý takový komentář je něco jako pohlazení.

Obrázek uživatele Petr

Díky!

Evanescene jsem neznal. Díky Vašemu tweetu jsem si přečetl tento krásný článek a mrkl na YouTube. Nemohu se odtrhnout!! Nemohu přestat poslouchat. Geniální! Ty emoce! Ten krásný hlas! Musím ještě ... .

Obrázek uživatele BlackWings

Vítám mezi nás nového

Rionka je vážně šikulka! :) Úžasná slovní zásoba, úžasná představivost ve vyjadřování slov. Já můžu jen závidět, jak krásně umí psát... :)
Vítám mezi nás nového fanouška... :) Ach, já ti vlastně i závidím. Já znám každé skladby nazpaměť... Doufám, že ti Evanescence změní život tak jako mě a určitě i ostatním :)

Obrázek uživatele Twin of Amy

Téda podobnej komentář jsem

Téda podobnej komentář jsem chtěla napsat vzal si mi to přímo ,,z klávesnice" :)) Taky chválím Rionku,přivedla k nám a k Evanescence nového fanouška!Taky přeji,aby ti vlili do života novou energii a zážitky! :)

Obrázek uživatele rionka

Nádhera, děláte mi jen

Nádhera, děláte mi jen radost. Petře, za každého fanouška jsem vděčná a těší mě, že tě Evanescence zaujali.

Obrázek uživatele Petr

Ano, zaujali. Nádherně se u

Ano, zaujali. Nádherně se u toho relaxuje. Její hlas je velice příjemný, ten klavír v těch písničkách je fenomenální. Neumím to slovy popsat.
Přečetl jsem si její životopis a překvapilo mě, že je o 13 dní starší jak já. Vypadá mladší :-).
Rozhodně jsem její nový fanoušek.

Obrázek uživatele rionka

Petr: Á, silný ročník :)

Petr: Á, silný ročník :) přišel by ses třeba podívat i na živý koncert s Amy v akci? :) (Zkoumám, zda je vůbec reálný zájem o koncert v Česku, dosud tu nebyli.)

Obrázek uživatele Petr

Spíše asi ne. Nedostanu se

Spíše asi ne. Nedostanu se ani do kina, natož na koncert :-(.

Obrázek uživatele Twin of Amy

Absolutně úžasně

Absolutně úžasně napsané,tyjo,taky bych tam chtěla být!To s tou vlajkou mě dostalo,je super,že hned šla a zvedla ji :)) Jinak BlackWings-gratuluju k trsátku,je úžasný,žes ho chytil! :)

Obrázek uživatele BlackWings

Twin of Amy: Děkuju :) Byl to

Twin of Amy: Děkuju :) Byl to vážně poslední zlomek okamžiku, ale chytil jsem ho. Sice mě v tu vteřinu všichni kolemstojící chtěli přizabít vzteky, ale stálo to za to :) Je to neuvěřitelný...

Obrázek uživatele Twin of Amy

To věřím :-D

To věřím :-D

Obrázek uživatele Peťa

Uteklo to strašně rychle,

Uteklo to strašně rychle, že?...:(

Obrázek uživatele TAMYT

Bylo to neuvěřitelné, ještě

Bylo to neuvěřitelné, ještě teď se mi začnou klepat nohy, když si pustím ta videa, co jsem si natočila.
Napsala jsi to úplně skvěle, v očích jsem měla slzy, když jsem to četla.
Jak jsi tam hodila tu vlajku jsem neviděla, to mě štve, asi jsem zrovna něco štelovala na foťáku. :D Ale je super, že se to takhle povedlo, snad je napadne do Prahy opravdu přijet.

Obrázek uživatele rionka

Tamyt: Ach, takže od tebe

Tamyt: Ach, takže od tebe taky nic? :) Nikoho nenapadlo točit Never Go Back. ach jo. Hlavně že My Immortal máme 256x :D (ano, byla úžasná)

Obrázek uživatele TAMYT

Rionka: Já mám natočenou Your

Rionka: Já mám natočenou Your star a akorát tam je slyšet, jak říká "I love you too" :D

Obrázek uživatele rionka

TAMYT: Ach ano, to už jí

TAMYT: Ach ano, to už jí mezitím někdo jiný řekl, že "ich liebe dich". Těch vyznání lásky tam bylo strašně moc. Přeláskováno. Zaslouženě!

Obrázek uživatele desire

Páni, to ti strašně závidím:)

Páni, to ti strašně závidím:) Napsala jsi to fakt krásně, chvílemi se mi chtělo až brečet... A to s tou vlajkou byl dost dobrej nápad!

Obrázek uživatele rionka

desire: děkuju :)

desire: děkuju :)

Obrázek uživatele michelangelka

Tyvoeeee, AMY zvedla něco, co

Tyvoeeee, AMY zvedla něco, co jsi jí TY hodilaa aaa já šíím za tebe :DD...fantasticky se to čte, závidí ti too :)

Obrázek uživatele rionka

michelangelka: neboj, nešílíš

michelangelka: neboj, nešílíš za mně... já jsem si svoje už odšílela ... ;)

Obrázek uživatele Jenny-the-Strange

Ach jo... Lituji stále víc a

Ach jo... Lituji stále víc a víc že jsem se dostatečně nesnažila abych tam mohla být taky!!!!! Jak já bych to ráda viděla na vlastní oči!!! Doufejme, že Amy splní naše přání a přijede i k nám, do Prahy... A musím říct: děkuji, že jsi tam tu vlajku hodila... když jsem to četla, tekly mi u toho slzy, nemůžu uvěřit, že si to Amy přečetla... Fakt, díky že jsi měla takovýhle skvělý nápad!!! :D :D

Obrázek uživatele rionka

moc ráda bych vám to ukázala

moc ráda bych vám to ukázala na videu, ale zrovna to nikdo netočil... málem mě z toho šlehlo. :D

Obrázek uživatele Michal Ostrava

já prostě jen neuvěřitelně

já prostě jen neuvěřitelně závidím:-(

Obrázek uživatele Adelle

jenom při čtení tohohle

jenom při čtení tohohle reportu mi tečou slzy, moc bych si přála evanescence vidět, snad se do evropy přece jen ještě vrátí, stále doufám....

Obrázek uživatele AmyAleera

Ano, i mně při čtení tohoto

Ano, i mně při čtení tohoto reportu tekly slzy. Kéž bych tam byla :) Já bych ale určitě zkolabovala, jak bych byla v šoku a štastná ... jen kdyby přijeli do Čech :)

Obrázek uživatele Tari.Wonka

To je N E U V Ě Ř I T E L N É

To je N E U V Ě Ř I T E L N É štěstí, že to s vlajkou dopadlo takhle! <3

Obrázek uživatele BlackWings

Ten koncert byl vážně

Ten koncert byl vážně naprosto úžasný. Dopadl lépe, než jsem vůbec dokázal tehdy předpokládat. My jsme stáli ve třetí řadě trošku napravo (Po mém vyčůraném průniku přes dav lidí). Byl to překrásný šok, když se přede mnou objevila Amy. Nevěřil jsem svým vlastním očím. A musím říct a přiznat se, že když se na mě Amy podívala při My Immortal a usmála se, když viděla mé slzy, byl jsem v sedmém nebi...! (Ona totiž krásně seděla a dívala se tím směrem, kde jsem přesně stál) Nemohl jsem tomu uvěřit, že se naše pohledy a její úsměv se mnou střetli! Můj život to najednou změnil.
Když se rozhazovali trsátka, to poslední jsem si stačil chytit! Panebože, vždyť já mám majetek Evanescence! (Pomyslel jsem si a málem jsem omdlel na místě) Je takové zelené a na něm želvička :)
http://www.youtube.com/user/TearsLovesKET?feature=mhee Takhle byl náš pohled. Myslím, že to není vůbec špatné :) Viděli jsme krásně. Další videa přidám za několik málo dní.

Obrázek uživatele rionka

BlackWings: Nemáš prosím na

BlackWings: Nemáš prosím na videu Never Go Back a ideálně i něco po ní? A pochlubíš se nám se želvičkou?

Obrázek uživatele BlackWings

Určitě bych se rád se

Určitě bych se rád se želvičkou pochlubil, ovšem fotografie nebude příliš kvalitní natolik, aby ta želvička byla tak zřetelně vidět. Je odřená "zjevně hodně používaná z jedním z kytaristů". :)
Na svůj kanál YouTube momentálně přidám Since You're Gone od The Pretty Reckless. Pak je na řadě My Heart is Broken (Výborná kvalita a pohled na Amy), a My Immortal. Oba víme, že tyhle videa tu již už jsou, ale podívám se, jestli tam nebude i Never Go Back a další... Ale ono se při těch rychlejších písničkách typu Sick jen těžko dalo nahrávat a být v klidu. Byl to fakt nářez!

Obrázek uživatele glasspiano

Zní to famozně a ty vyprávíš

Zní to famozně a ty vyprávíš tak, že je to jako bych tam byla a zpívala všechny ty songy s váma. Odvádíš skvělou práci Rionko a my jsme ti za to nesmírně vděční. Doufám, že Ev přijedou do Prahy, abych si je užila taky já.

Obrázek uživatele rionka

Děkuju :)

Děkuju :)

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Syndikovat obsah