Jak Evanescence zbořili Prahu, část druhá (2/3)

Stojíme napěchovaní pod pódiem, kapky potu nám ukapávají na foťáky. Příběh pokračuje.

Krátce po osmé se na pódiu objevila předkapela, progresivní šumperská šestice Dying Passion vedená zpěvačkou Zuzanou Jelínkovou. Předkapelu jsem si proklepla už před koncertem, jejich tvorba na BandZone zní dobře a několik songů mě opravdu zaujalo, ale naživo to bohužel nebylo ono. Značný podíl na tom zřejmě mělo to drtivé dusno v hale. Fanoušci se příliš neprojevovali, zřejmě proto, aby jim zbyly síly na později. Naštěstí se uprostřed haly sešla aktivní skupinka stoupenců české kapely, která na výzvy zpěvačky reagovala pozitivně a snažila se trochu rozproudit dav. Už během vystoupení předkapely omdlela kousek ode mě kudrnatá slečna, ale nakonec bylo obětí vedra několik.

Skutečné peklo nastalo až kolem deváté hodiny. Ve 21:15 zhasla všechna světla a všichni začali okamžitě ječet. Bylo neuvěřitelné, kolik decibelů ze sebe ten dav dokáže dostat. A to i přesto, že solidně vykřikovali i celou čtvrthodinu předtím. "Tak co, ještě pořád si myslíš, že český fanoušci stojí za hovno?" otázala se mě slečna přede mnou. Konsternovaně jsem zavrtěla hlavou.

Evanescence to neprotahovali a vrhli se na pódium. Úvodní "What You Want" zasáhla publikum mocnou vlnou energie a oni ji okamžitě odrazili zpátky. Amy byla ve formě a naše reakce ji opravdu těšily. Následovala klasická "Going Under", ze které lidi šílí už devět let. Publikum řvalo každé slovo. Tahle kombinace skladeb na úvod mi přijde jako úder kladivem. Chvilka zklidnění přišla až před třetí skladbou "The Other Side", kdy nám Amy poprvé poděkovala.

Hala se koupala v sytě modrých odstínech, narozdíl od Berlína se tady ale neobjevovalo tolik růžových světel, velký nápis Evanescence se vzadu rozsvěcoval jen sporadicky a kromě Amy byla výrazněji nasvícená i celá kapela, takže nikdo nemohl tvrdit, že jde o nějakou The Amy Show. "Weight of the World" se povedla, Amy dokonale zvládla operní výkřik na konci skladby. Vlastně si vzpomínám, že tam byly jen asi dvě chyby, první byla falešná nota v "Made of Stone" a další bůhvíkde, nemůžu si na to vzpomenout... a ani mi o to nejde. I přes to strašné vedro si to Amy užívala, byla usměvavá a milá a na téma klimatu v místnosti jen občas zavtipkovala. A ohromně se třpytila.

Příjezd techniků s klavírem na pódium byl (jako vždy) uvítán bouřlivým aplausem. "Lithium" je naživo opravdu úžasná, líbí se mi hlavně začátek, který zpívá celá hala společně se zpěvačkou. Amy následně několikrát řekla česky "Děkuji!" a se smíchem poznamenala, že si konečně zapamatovala, jak se to vyslovuje.

Teprve u skladeb s klavírem mě naplno zasáhlo, že tu skutečně je a že mává vlasy jen kousek ode mě. A že celý ten dav cítí totéž. Škarohlídi obvykle rádi popisují, jak fanoušci stojí pouze o staré provařené hitovky a nové skladby je nezajímají. Tady to nebyla pravda. Po každé skladbě následoval ohlušující jásot, řečené provařené hitovky byly navíc doprovázeny zpěvem tisícovky hlasů. Litovala jsem, že nestojím blíž a že ty svítící náramky už nesvítí a že naše česká vlajka asi není z pódia pořádně vidět... ale co, sakra, teď tady jsme, tak si to pořádně užijeme. Podle videoklipů pořízených v kotli, které jsem našla na Youtube, byl ten pravý mazec s hromy a blesky právě tam.

Občas jsem se pokoušela fotit a párkrát i natáčet nějaké kousky skladeb, ale moc toho nebylo. Zjistila jsem totiž, že se na natáčení nedokážu soustředit. Nebaví mě koukat na displej foťáku, když můžu zírat na třpytící se Amy v krajkách, jak mává rukama! Byla neuvěřitelná, házela vlasama a zpívala téměř v předklonu a přesto to bylo až na pár detailů dokonalé. Získat solidní záznam bylo navíc obtížné, protože ochranka trvala na tom, že fotit ani natáčet se nesmí. První dvě řady měly s tímhle opravdu problém.

Po razantní "Sick" následovala "The Change", o které Amy prohlásila, že je to jedna z jejích nejoblíbenějších, a pak "Whisper", kterou jsem nečekala a naprosto mě dostala svým gradujícím elektro úvodem. Blesky světlometů bodaly do očí a dav celou dobu zpíval. "Díky všem těm vašim výkřikům jsem tak šťastná, děkuji!" řekla Amy a zahrála na klávesy lehký úvodní motiv. "Tahle bude pro dámy..." Jak dozníval klavír, stačila jsem ještě zařvat: "I love you!" a slečna přede mnou dodala: "I love you too!" Můžete mě slyšet tady v 0:16 :)

Set skončil výtečnými skladbami "Imaginary" a "Bring Me To Life", do které se lidé okolo mě snažili dořvat chybějící mužské party "Wake me up, I can't wake up" a když Evanescence vzápětí utekli z pódia, nikdo jejich odchod vlastně nebral vážně. Těch pár minut předtím, než se vrátili, publikum bez přestání ječelo. Nedokážu to objektivně posoudit, protože ve mně probublával endorfin, ale mám pocit, že se vrátili mnohem rychleji, než tehdy v Berlíně, kdy jsme řvali o přídavek asi dvacet minut.

Amy se vrátila rozesmátá na pódium, publikum ji uvítalo bouřlivým aplausem. Vešla pod světla a zamávala českou vlajkou, kterou dostala od fanoušků, co na ni čekali na parkovišti. Pak se na okamžik zadívala nalevo směrem k nám, co jsme fandili zpoza jiné české vlajky s nápisem "Welcome in Prague" a zamávala nám. "Děkuju vám za tohle," řekla, "chcete ještě slyšet nějakou písničku?" Odpovědí byl samozřejmě hurónský řev. Potěšil ji. "Lidi, chtěli jsme za vámi už strašně dlouho přijet a teď jsme konečně tady, v Praze. Děkuji vám. Děkuji vám za vaši lásku, děkuji vám za to, že jste počkali, děkuji vám za to, že jste v nás věřili a za to, že jsme se sem díky vám konečně dostali. Děkuju vám, i když jsem to říkala už asi třikrát. Opravdu. Díky, děkuju vám strašně moc," dodala a několikrát se uklonila. Pak se vydala zpět ke klavíru, ale v půli cesty se otočila a s úsměvem hodila popsanou vlajku zpět do kotle. Usadila se a zahrála něžnou "Swimming Home".

Následovala "Your Star" a "My Immortal", obě zazpívané naprosto dokonale. Poslední skladbu už tradičně zpíval celý sál. Do vzduchu se kromě všudypřítomných foťáků vznesly svítící tyčinky a semtam i osamocený zapalovač. Vypadalo to, jako by si každý fanoušek chtěl urvat aspoň maličký kousek tohoto magického večera. Záznam My Immortal je na internetu k dispozici v nepřeberném množství různých nahrávek, často s dovětkem "moje nejoblíbenější skladba od Evanescence". Těžko najít v diskografii něco, co by tolik fanoušků rozbrečelo.

Sebrala jsem poslední síly a pokusila jsem se hodit na pódium stočenou sukni. Měla jsem smůlu. Dopadla jen kousíček od mola, na němž seděla Amy za klavírem. V té chvíli jsem byla vážně naštvaná a zoufalá. Tak daleko jsme došli a teď takové selhání...

"Díky! Díky! Milujeme vás, vážně! Dobrou noc," řekla nám Amy s úsměvem a zamávala naposled. Kluci hodili do davu pár trsátek, Will rozházel hrst bubenických paliček. Pak zmizeli a osvětlení postupně pohaslo. Požádala jsem jednoho člověka z ochranky, aby mi podal můj odhozený dárek. Pod pódiem jsem potkala uplakanou slečnu, jejíž dopis pro Amy, převázaný rudou stužkou, potkal podobný osud, i když stála mnohem blíž. Nechaly jsme si ho tedy takě podat a podle posledních informací se ho nakonec podařilo propašovat k jednomu z bedňáků Evanescence, který slíbil, že ho přinese Amy.

Ochranka nám sdělila, abychom si odvázali z toho zábradlí tu vlajku. Jiný zaměstnanec nám sdělil, že už je konec a tak máme vypadnout. Celkově to působilo, jako bychom tam najednou neuvěřitelně překáželi. To byla podle mě největší slabina celé akce. Zaběhla jsem si ještě pro pití a po cestě jsem potkala slečnu, která mi pochválila web a darovala mi krásnou oranžovou růži. Ještě rychlá zastávka u stánku s tričkama - měli také medailonek ve tvaru srdíčka s nápisem "sweet sleep, my dark angel", ach! - a pak honem ven, oběhnout budovu a zpátky na parkoviště! Něco mi říkalo, že tentokrát se mi to už podaří a skutečně se s Amy setkám... a tu růži jí dám.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Konec druhé části.
POSLEDNÍ ČÁST reportu bude zveřejněna v pondělí 9. července!

Text: Rionka
Publikováno: 2.7.2012
Pokud chcete tento text převzít, uveďte prosím zdroj.

První díl:
http://evanescence.cz/content/jak-evanescence-zborili-prahu-cast-prvni-13

Setlist:
http://www.setlist.fm/setlist/evanescence/2012/incheba-arena-prague-czec...

Fotogalerie:
http://galerie.evanescence.cz/thumbnails.php?album=157

Komentáře

Obrázek uživatele tj

diky

skvele napsanej clanek, profici by se mohli ucit

Obrázek uživatele rionka

tj: emoce pod vládou rozumu

tj: emoce pod vládou rozumu :-) děkujeme.

Obrázek uživatele Elissa

Jo, to teda. Bylo to

Jo, to teda. Bylo to nezapomentelný.. jen škoda, že v každý recenzi čtu jak jsem se tam tak trapně zklátila - na svoji obhajobu - řekla jsem si, že asi od sedmi nebudu vůbec pít,abych se nemusela vzdát toho místečka - a tak to dopadlo takhle :-D

Obrázek uživatele rionka

Elissa: Hlavně že ti nic není!

Elissa: Hlavně že ti nic není! Ono je to vtipné - hrozně jsem se už předem bála, že se moc napiju, budu muset odejít a přijdu o místo - a nakonec bylo tak strašné vedro, že jsem veškeré tekutiny vypotila a na záchod jsem šla až po návratu z koncertu. Šílenost. Holt nejsem křehká dívka, ale hovado :D

Obrázek uživatele Marťa

Když to čtu připadám si jako

Když to čtu připadám si jako kdyby tam znovu byla :)

Obrázek uživatele Adelle

dnes se mi zdálo, že jsem na

dnes se mi zdálo, že jsem na nějakém koncertu v rusku a vůbec nikdo tam kromě mě neni, teda jen pár lidí, takže hrají jen pro mě, pak jsem se se všema fotila, se všema jsem se bavila a strávili jsme spolu krásný večer :D probuzení do reality nebylo moc příjemné...

Obrázek uživatele rionka

jéé, evanescence dream... to

jéé, evanescence dream... to znám.

Obrázek uživatele Jenny-the-Strange

Napsalas to hezky, jsem ráda,

Napsalas to hezky, jsem ráda, že tam píšeš co přesně Amy říkala, já jí moc nerozuměla. :)
Na mém blogu ses mě ptala, jestli také budu psát recenzi - něco co by to mohlo připomínat jsem zveřejnila, tak si to můžeš přečíst... (http://ohyeah13.blog.cz/)

Obrázek uživatele rionka

Recenze od Jenny

Jenny: No jasný, ty jsi měla ty podpisy v bloku!!! Už vím. Myslím, že Amy se s lidmi neobjímala, nejsem si jistá, byla jsem mimo. Jo a ten, co úplně nakonec křičel na Amy "Goodnight", jsem byla já. Mám to na videu :)

Jo a prosím tě, jaký vyfocený vzkaz pro Amy jsi myslela?

Přesnější odkaz na recenzi od Jenny zde:
http://ohyeah13.blog.cz/1206/evanescence-v-praze-na-vlastni-usi-a-obcas-...

Obrázek uživatele Evra

Video

Objímala. Vím, jak jsem z toho byla vykulená, když objala slečnu přede mnou :) A prosím tě, ty máš natočené video, jak se Amy podepisovala? Dá se k němu někde dostat?

Obrázek uživatele rionka

Evra: Fakt jo? Tak to jsem

Evra: Fakt jo? Tak to jsem byla úplně mimo. :D

Obrázek uživatele Evra

Já myslím, že to my všichni

Já myslím, že to my všichni :D Říkala jsem si, že to nebudu protahovat a prostě jen Amy poděkuju za úžasný koncert, no, chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněla na slovíčko 'awesome' (a to jsem si ho opakovala celou tu dobu, co jsem stála v řadě) :D Pak mi Amy něco říkala (myslím, že taky děkovala), ale od té chvíle mám už bohužel temno...

Obrázek uživatele rionka

Evra: Já jsem jim rozuměla,

Evra: Já jsem jim rozuměla, pokecala jsem si s Timem a zeptala jsem se Amy (šokovaně), jak se jí u nás líbilo a jestli se vrátí. Přesto mám určité výpadky, asi příliš mnoho úžasnosti naráz na jeden chorý mozek.

Obrázek uživatele Jenny-the-Strange

Vzkaz pro Amy jsem myslela

Vzkaz pro Amy jsem myslela ten u sukně, co je na fotce i v tomto článku. :)

Obrázek uživatele Sky

Taky bych ho ráda viděla. :)

Taky bych ho ráda viděla. :)

Obrázek uživatele rionka

Videa, co mám, jsou jen

Videa, co mám, jsou jen útržky různých situací, někdy třeba jen pár vteřin, protože ten foťák je nějakej divnej a občas se prostě vypnul. Mám trochu problém s PC, chtěla jsem to všechno spojit do jednoho videa a dát to ven, ale zatím mi to nefunguje, tak až později.

Obrázek uživatele Honza

Hrozně rád se vracím do toho

Hrozně rád se vracím do toho večera a díky tomuto článku jsem tam byl znovu. Jo a ta slečna s kudrnatýma vlasama co omdlela pár metrů od tebe byla moje kamarádka :D

Obrázek uživatele rionka

Honza: Ano. Předpokládám, že

Honza: Ano. Předpokládám, že tys byl ten vysokej člověk, co křičel a přivolal pomoc. Opět kousek ode mě.

Obrázek uživatele Nikol Šustrová

Poslední část na moje narozky

Poslední část na moje narozky díky moc :D

Obrázek uživatele Ina

Strašně pěkné čtení, příjemně

Strašně pěkné čtení, příjemně sepsané a jako bych tam byla zpátky :) Chci JEŠTĚ JEDNOU!!!! :D

Obrázek uživatele rionka

Ina: Děkuju, měla jsem

Ina: Děkuju, měla jsem pochybnosti... taky chci.

Obrázek uživatele Evra

...

Ach, jak se mi vrací všechny vzpomínky... :)

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Syndikovat obsah